Zákon o praní špinavých peněz (GwG) je důležitou směrnicí, kterou musí společnosti v Německu dodržovat. Aby bylo možné efektivně bojovat proti praní špinavých peněz, musí firmy GwG rozumět a dodržovat jeho požadavky. V tomto článku se na GwG podíváme blíže a probereme důsledky jeho nedodržení.
Nejdůležitější ve zkratce
- Cílem GwG je chránit integritu finančního systému a omezit kriminalitu
- GwG platí pro všechny společnosti v Německu, které se zabývají finančními transakcemi – bez ohledu na velikost nebo odvětví společnosti
- Společnostem, které poruší zákon o praní špinavých peněz, hrozí vysoké pokuty
Obsah
Zákon o praní špinavých peněz jednoduše vysvětlen
GwG byl zaveden za účelem boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Stanovuje pravidla a postupy, které musí společnosti dodržovat, aby rozpoznaly a nahlásily podezřelé aktivity. Cílem GwG je chránit integritu finančního systému a omezit kriminalitu.
Kromě toho GwG definuje praní špinavých peněz jako proces, při kterém jsou nelegální příjmy zaváděny do legálního finančního oběhu. Zahrnuje různé metody, jako je zastírání původu peněz, míšení legálních a nelegálních prostředků a využívání společností k praní špinavých peněz. GwG má velký význam pro všechny společnosti v Německu, bez ohledu na jejich velikost nebo odvětví.
Kdy byl GwG v Německu zaveden?
Zákon o praní špinavých peněz (GwG) je důležitou součástí německého právního systému a má dlouhou historii. Poprvé byl zaveden v roce 1993 a od té doby byl několikrát aktualizován, aby reagoval na měnící se hrozby praní špinavých peněz a financování terorismu. GwG vychází z mezinárodních standardů a směrnic, zejména z doporučení Financial Action Task Force (FATF), mezinárodní organizace pro boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu.
Co je základem zákona o praní špinavých peněz?
- 1. směrnice EU o praní špinavých peněz z roku 1991
- 2. směrnice EU o praní špinavých peněz z roku 2001
- 3. směrnice EU o praní špinavých peněz z roku 2005
- 4. směrnice EU o praní špinavých peněz z roku 2015
- 5. směrnice EU o praní špinavých peněz z roku 2018
- 6. směrnice EU o praní špinavých peněz z roku 2018
Co se mění v zákoně o praní špinavých peněz od roku 2020? Co platí v roce 2024?
- Rozšířená oblast působnosti: Revidovaný GwG se vztahuje na širší škálu obchodů a profesních skupin. Patří sem burzy kryptoměn, umělecké a aukční síně a také poskytovatelé služeb virtuálních měn. Tyto společnosti musí nyní dodržovat stejné předpisy proti praní špinavých peněz jako tradiční finanční instituce.
- Zpřísněné povinnosti náležité péče: Společnosti a finanční instituce musí provádět zvýšenou náležitou péči při identifikaci svých zákazníků. To znamená, že musí provádět důkladné ověřování identity zákazníků (KYC), aby zajistily, že neobchodují s potenciálně podezřelými osobami. To je důležité zejména u transakcí nad 10 000 eur.
- Registr transparentnosti: Německo zavedlo centrální registr transparentnosti. V tomto registru jsou shromažďovány a veřejně zpřístupňovány informace o skutečných majitelích společností. To má ztížit praní špinavých peněz, protože skuteční vlastníci společností již nemohou jednat v utajení.
- Zvýšené tresty: Sankce za porušení GwG byly drasticky zvýšeny. Společnostem a jednotlivcům, kteří poruší předpisy, mohou být uloženy citelné pokuty. Tyto pokuty mohou u závažných porušení dosahovat milionů a v nejhorším případě může být uložen i trest odnětí svobody.
Koho se zákon o praní špinavých peněz týká? Povinné osoby podle zákona o praní špinavých peněz
Výtah ze zákona a vysvětlení
GwG platí pro všechny společnosti v Německu, bez ohledu na jejich velikost nebo odvětví. Týká se mnoha různých firem, které přicházejí do styku s finančními transakcemi. Ty jsou povinny vyvíjet a implementovat interní směrnice a postupy pro boj proti praní špinavých peněz.
Zákonem o praní špinavých peněz jsou dotčeny mj. následující povinné osoby. Seznam všech povinných osob naleznete v GwG § 2 odst. 1.
- Notáři
- Úvěrové instituce
- Instituce poskytující finanční služby
- Finanční podniky
- určité pojišťovny
- Advokáti
- Daňoví poradci
- Realitní makléři
- Obchodníci se zbožím
Jak pomáhá Nect?
Požadavky zákona o praní špinavých peněz na společnosti
GwG hraje v obchodním provozu důležitou roli, protože ukládá společnostem povinnost přijímat opatření k prevenci praní špinavých peněz. To zahrnuje identifikaci a ověřování zákazníků, uchovávání obchodních dokumentů a hlášení podezřelých transakcí.
Povinné osoby podle zákona o praní špinavých peněz (GwG) v Německu musí v praxi splňovat různé požadavky, aby efektivně bojovaly proti praní špinavých peněz a financování terorismu.
Zde jsou některé z nejdůležitějších požadavků:
- KYC (Know Your Customer) – Identifikace a ověřování zákazníků: Povinné osoby musí pečlivě prověřovat a sledovat identitu svých zákazníků. To zahrnuje evidenci identifikačních dokladů, kontrolu jmen v sankčních seznamech a identifikaci skutečného majitele.
- Hlášení podezřelých transakcí: Pokud mají povinné osoby podezření, že by transakce nebo obchodní vztah mohly souviset s praním špinavých peněz nebo financováním terorismu, jsou povinny to nahlásit příslušným úřadům. Oznámení o podezření lze podat prostřednictvím ohlašovacího portálu Financial Intelligence Unit (FIU).
- Hodnocení a řízení rizik: Povinné osoby musí provádět hodnocení rizik, aby identifikovaly rizika praní špinavých peněz ve svém obchodním prostředí. Na základě tohoto hodnocení by měly přijmout přiměřená opatření k minimalizaci těchto rizik.
- Uchovávání záznamů: Povinné osoby musí uchovávat obchodní podklady a transakční dokumenty po určitou dobu, aby do nich mohly úřady v případě potřeby nahlédnout.
- Školení a osvěta: Zaměstnanci povinných osob by měli být pravidelně proškolováni v oblasti prevence a detekce praní špinavých peněz, aby bylo zajištěno, že předpisům rozumí a dodržují je.
- Interní kontroly a programy compliance: Povinné osoby by měly implementovat interní kontroly a programy compliance k zajištění plnění zákonných požadavků. To zahrnuje jmenování pověřence pro prevenci praní špinavých peněz a zavedení interních kontrolních postupů.
- Registr transparentnosti: Jakmile povinné osoby spolupracují se společnostmi (právnickými osobami), musí v registru transparentnosti provést dotazy na obchodního partnera ohledně skutečného majitele.
Porušení GwG – tyto sankce hrozí při nedodržení
Dodržování GwG má velký význam, protože porušení zákona může mít závažné důsledky. Společnostem, které poruší GwG, mohou být uloženy pokuty a jejich pověst i důvěryhodnost mohou být značně poškozeny. Kromě toho mohou být společnosti, které podporují praní špinavých peněz nebo financování terorismu, trestně stíhány podle § 261 StGB.
Při porušení zákona o praní špinavých peněz (GwG) jsou možné následující pokuty:
U jednoduchých porušení činí pokuta až 150 000 eur (podle § 56 odst. 1 věta 2 GwG ).
Závažná, opakovaná nebo systematická porušení mohou být trestána pokutami až do výše 1 milionu eur (podle § 56 odst. 3 GwG ).
V případech, kdy se jedná o povinné osoby podle § 2 odst. 1 č. 1 až 3 a 6 až 9 GwG a jde o právnické osoby nebo sdružení osob, může být uložena vyšší pokuta. Přesto nesmí pokuta v takových případech překročit následující částky:
- Pět milionů eur nebo
- 10 procent celkového obratu, kterého právnická osoba nebo sdružení osob dosáhlo v hospodářském roce předcházejícím rozhodnutí úřadu
